Hasiči před založením SDH
Tak, jako v mnoha dalších místech, se i v Jimramově ochrana proti požárům organizovala už před založením Sboru dobrovolných hasičů. Obyvatelstvo muselo dbát nařízení vydaného císařem Josefem II. 24. ledna 1787. Roku 1800 z podnětu hraběte Antonína Belcredi byla zakoupena v Brně přenosná stříkačka na ruční pohon. Finančně se na zakoupení rovným dílem podílela vrchnost s obcí. Pro stříkačku bylo na náměstí postaveno hasičské skladiště. Žebře a háky povolil pověsit na svůj dům čp. 37 v mostní ulici soused Puchar. Vedle stříkaček, háků a žebříků se při hašení používaly skládací lněné kbelíky, v nichž se donášela k požáru voda. V roce 1802 vydal hrabě Antonín Belcredi pro Jimramov první požární řád pod názvem: "Pořádek, který na pád vzniknoucího ohně v městys Jimramově pozorován a zachován býti má". Podle tohoto pořádku se vyhlašoval oheň od úst k ústům. Klíč od skladiště měl učitel bydlící ve škole. Polovina lidí z každého domu byla pod trestem povinna ihned běžet k hašení s putnou nebo jinou nádobou. Každý řemeslník měl při hašení určitou funkci podle schopností a znalostí.
Každoročně se konaly dvě pruby (cvičení). Byla zřízena i "kasa ohně", z níž se hradily výlohy na nářadí a výcvik. Do této pokladny se dávaly příjmy z obecních pokut a pod. Také každý ženich vkládal do pokladny jeden zlatý. Pokladna existovala ještě v roce 1856.
